Proč jsme založili www

 

 

"... dětství máš jen jedno a vždycky ti bylo i bude nejmilejší - a je jedno, v jaké době to bylo,"  pronesl jsem další své moudro poté, co jsem Smilouchovi a Šejkovi vysvětloval, jak jsem na webu našel rozhovor se spisovatelkou Annikou Tetzner. Ta prožila své dětství v Terezíně v době ghetta a tohle své dětství popisuje v knize Červená stuha. Reportérka, která vedla rozhovor, se zajímala, jestli dětství strávené v těch nejčernějších dobách mohlo být i pěkné: "Ano, a paradoxně hezké. Bylo to jediné místo, které jsem znala. Všechno, co se tam dělo, jsem považovala za běžné, neměla jsem s čím srovnávat. A zásluhou své rodiny jsem se tam cítila i šťastná."

 

Protože všichni tři jsme pořád větší či menší formou Terezíňáci, je tématem našich hovorů při pravidelných posezeních právě Terezín a vše, co se kolem něj točí. A samozřejmě, a někdy hlavně i to, jak jsme v Terezíně vyrůstali a žili my. Se spolužáky a kamarády z Terezína jsme se mnohokrát shodli na tom, že i naše dětství je také takové rozporuplné - mnohokrát se nám stalo, že se nám těžko vysvětluje, že na Terezín našeho dětství vzpomínáme s láskou, i když jsme žili tam, kde se předtím stala nekonečná tragedie a kde se vystřídaly celé generace vojáků, a i když jsme žili v době, která je dnes vnímána jako doba, mírně řečeno "problematická". Nakonec jsme se shodli na tom, že nikdo nemůže za dobu, kdy byl dítětem, a že prostě děti jsou děti a svou zábavu si vždycky najdou, i když byla léta sedmdesátá, normalizační, jak se říká.

 

A jak už to tak bývá, slovo dalo slovo a zrodil se nápad - aniž bychom chtěli srovnávat podmínky života dětí ghetta s naší generací dětí vyrůstající v letech sedmdesátých, rozhodli jsme se podat obraz toho, jaké děti jsme byly my a jak dobu sedmdesátých prožívali lidé kolem nás.

 

I pro nás byl Terezín také to jediné místo, které jsme znali, a všechno, co se tam dělo, jsme považovali za běžné, protože jsme neměli s čím srovnávat. A zásluhou našich rodin, kamarádů a lidí z města jsme se tam cítili i šťastní.

Proto nejsou tyto webové stránky objektivním historickým pojednáním, ale osobní výpovědí nás, "dětí z města".

 

Ivo Vodička, Jaroslav Smilek a Lubomír Peterka

16/7/2013

 

https://www.katyd.cz/prilohy/pisu-predevsim-pro-budoucnost.html

https://www.czechlit.cz/nove-knihy/cervena-stuha-aneb-terezinske-ghetto-ocima-ditete/